6. dubna 2020
Z Charity Jeseník
Krásný děkovný dopis nám poslala pečovatelka Domova pokojného stáří sv. Františka paní Terezie Kučová. Děkuje za to, že ji bylo umožněno starat se doma o svého nemocného tatínka. My na oplátku paní Kučové děkujeme za její obětavost a úsilí a přejeme jí i jejímu tatínkovi do budoucna mnoho štěstí a hlavně pevné zdraví.
Chtěla bych moc poděkovat ředitelce Charity Jeseník paní Heleně Paschkeové za to, že mi umožnila být na dlouhodobém ošetřovném s tatínkem. Byla jsem si vědoma, že podle zákoníku práce uděluje zaměstnavatel svému zaměstnanci souhlas s nepřítomností v práci k poskytování dlouhodobé péče. Zaměstnavatel není povinen tento souhlas udělit jen v případě, že k tomu brání vážné provozní problémy. U nás tento problém nevznikl. Po domluvě s vedoucí Domova pokojného stáří sv. Františka paní Petrou Tomáškovou a s mou kolegyní Emilkou Daňovou jsem v klidu mohla vzít tatínka domů z léčebny dlouhodobě nemocných (LDN). V životě jsou chvíle, kdy si říkáte, že se vás to týkat nebude. Já už jsem tohle bohužel zažila se svojí maminkou, která už s námi není. Teď tady byl můj táta po amputaci dolní končetiny.
Děkuji za tyto tři měsíce, kdy jsem díky Vám mohla být s tátou doma. Dnes slavíme úspěchy. Taťka pomaličku přišel z mixované stravy na tuhou stravu a je více samostatný. A já zítra opět po třech měsících nastupuji zpátky do práce neskutečně natěšená. S taťkou jsme si navzájem dodávali odvahu a odhodlání.
On je doma sám s tím, že za ním někdo přijde a podá mu jídlo a léky, pokud já budu v práci. On to doma zvládne. „Vždyť nejsi každý den v práci,“ říká mi.
Zprvu jsem chtěla oslovit pečovatelskou službu, aby tatínkovi pomohli v mé nepřítomnosti. Bavila jsem se s vedoucí Charitní pečovatelské služby paní Hankou Netopilovou. Krásně mluvila o tom, že je důležité mít fungující rodinu a pokud to nejde, tak je krásné, když se o péči rozdělí rodina. A já to přehodnotila a budeme se společně starat s rodinou.
Já jdu zas a opět obohacena do práce zkušenostmi s péčí o svého blízkého. A opravdu to chce se toho nebát! Já mám to štěstí, že pracuji v oboru. Naučila jsem se zde, i díky školením, kterými procházíme v průběhu roku, řešit nové krizové situace. A věřte, že i já se mám po tolika letech v sociálních službách neustále co učit. Proto tady teď moc děkuji všem, že jsem se mohla starat, a taky nadále budu, ať už s rodinou nebo s pomocí charitních služeb.