Ve stacionáři nakoukli pod roušku historie Jeseníku Zobrazit fotogalerii
28. ledna 2026 Z Charity Jeseník

Ve stacionáři nakoukli pod roušku historie Jeseníku

Uživatelé Denního stacionáře Šimon mají za sebou zajímavou besedu. Navštívila je historička a pracovnice Státního okresního archivu v Jeseníku Michaela Neubauerová, která jim velmi poutavou formou přiblížila dějiny města Jeseníku.

Hned v úvodu ukázala historička nejstarší dochovanou fotografii města z roku 1880 a připomněla, že původně se město jmenovalo Freiwaldau, později se německý název počeštil na Frývaldov a od roku 1948 nese název Jeseník. Z historických fotografií bylo patrné, že se nad městem rozkládala obdělávaná pole, která byla až o staletí později nahrazena lesy.
Uživatelé se také dozvěděli, že krásná Vodní tvrz, v níž dnes sídlí muzeum, byla původně biskupskou pevností později sloužila jako zámecké sídlo pro biskupské úředníky. Ve vodním příkopě kolem tvrze byla voda až do roku 1970. V létě si lidé užívali volné chvíle na lodičkách a v zimě se proháněli po ledě na bruslích. „Kdybyste šli před 300 lety kolem tvrze, viděli byste, že vše kolem patřilo biskupství. Vrchnosti náležely pivovar, sladovna, zahrady a rybníky, kde prý chovali ty nejchutnější pstruhy, které posílali biskupovi do Nysy,“ vysvětlila Michaela Neubauerová.
Historička přiblížila také historii kostela Nanebevzetí Panny Marie, o němž je první zmínka z roku 1418. Evangelický kostel pochází z roku 1881 a významnou měrou se na jeho výstavbě podílela princezna Mariana Oranžská, která po odchodu od prince Albrechta Pruského našla nový domov v Bílé Vodě. Svým příspěvkem ve výši 10 tisíc nizozemských guldenů pomohla realizovat jeho stavbu.
Beseda se dotkla i dalších historických památek, například Katovny, v níž vlastně nikdy žádný kat nebydlel, či Hedvičina sálu, zasvěceného patronce Nyského knížectví a Slezska. Dříve sloužil jako městská hudební a divadelní síň, za ním se nacházelo kluziště, dnes zde najdeme obchod.
Historička představila i jesenické náměstí s renesanční radnicí z roku 1611 a památkově chráněný empírový hotel Praděd, kde původně sídlil fojt a od roku 1912 zde fungovalo například i kino.
Velkým překvapením pro posluchače byla fotografie Hotelu Altvater z roku 1903. Hotel nabízel sto pokojů, různé lázeňské procedury, zimní zahradu, tenisové a kriketové hřiště, i krytý bazén. Po roce 1945 byla budova konfiskována a sloužila jako ozdravovna, později jako internát. Po zřícení čtvrtého patra v roce 1962 byla budova zbourána. Na jejím místě vyrostla železobetonová budova KORD, dnes známá jako Pentagon, kde sídlí státní i městské instituce.
Po přednášce měli uživatelé možnost klást otázky. Zajímalo je například, kdo se stará o Vodní tvrz a zahradu. Dozvěděli se, že majitelem je Olomoucké arcibiskupství a část pozemků patří městu. Také chtěli vědět, jaký je nejvzácnější nález v archivu – podle historičky jde bezpochyby o biskupské listiny.
Děkujeme za zajímavou a poučnou přednášku.