Domov pokojného stáří sv. Františka pečuje o klienty s Alzheimerovou chorobou a dalšími typy demencí, které mohou u pacientů v pokročilé fázi dramaticky ovlivnit schopnost komunikace a projevu. Proto si aktivizační pracovnice Jana Nepožitková s sebou brávala na černé hodinky knížku, z níž klientům předčítala a společně trávili příjemnou hodinku. Tentokrát bylo vše jinak. „Nejdříve jsme si udělali pánskou jízdu při svíčkách. Bylo to moc fajn, protože mezi pány jsou nováčci, takže jsme si povídali, jestli jako děti zažili situace, kdy nešla elektřina.  Bavili jsme se o zahradničení, o stromcích. Byl to moc příjemně strávený čas,“ uvedla Jana Nepožitková. Černou hodinku připravila aktivizační pracovnice i na pokoji u dvou dam, kam přišla na „návštěvu.“ „Sedly jsme si ke stolu. Zapálila jsem svíčky, pokoj provoněla aromalampa a pěkně jsme si povídaly o tom, co klientky dělaly za mlada, odkud pochází a přitom zjistily, že mají hodně společného. Rády chodily na plesy. Manželé obou klientek byli muzikanti, jeden hrál na pozoun a druhý na trumpetu, takže mají témata k rozhovorům,“ uvedla Jana Nepožitková.

Černé hodinky patří spíše do dob našich prababiček. Ve chvílích, kdy se začalo smrákat, scházeli se lidé ve světnici, nerozsvěcovali, protože svíce a petrolej byly drahé a povídali si příběhy nebo zážitky z průběhu dne. Černé hodinky se držely i v minulém století, kdy při bouřkách často vypadávala elektřina.