Dějištěm 7. Charitní pouti se v sobotu stal kostel sv. Kateřiny Alexandrijské ve Vidnavě, kde se o hudební stránku postarali členové scholy pod vedením Anny Jandové, za kytarového doprovodu Václava Dvořáka. Toto příhraniční městečko s bohatou historií mělo naši pouť hostit už v loňském roce, tehdy však její konání překazily ničivé povodně, které zasáhly region právě 14. září 2024 – v den plánovaného setkání.   

V prostorách krásného kostela se jako první ujala slova ředitelka Charity Jeseník Helena Paschkeová, která ve svém vystoupení připomněla nejvýznamnější události posledních dvou let. Zdůraznila, že Charita Jeseník – spolu s Charitní pečovatelskou službou a Domácí zdravotní péčí – oslavila loni 30 let činnosti. „Třicet let není jen číslo, ale stovky a tisíce příběhů lidí, kterým pomáháme měnit životy,“ uvedla Helena Paschkeová. Zmínila také, že stejné výročí letos oslavil Domov pokojného stáří sv. Františka v Javorníku, který se stal v průběhu let domovem se zvláštním režimem. Do charitní rodiny rovněž přibylo Centrum pomoci sv. Martina, jehož pracovníci obstáli v těžké zkoušce během loňských zářijových povodní. Povodňový tým tehdy navštívil a pomáhal stovkám domácností postižených živlem.
 
Paní ředitelka poděkovala všem zaměstnancům, kteří i přes vlastní ztráty a zaplavené domovy nepolevili v péči o klienty. „Prosím, abychom stále přinášeli naději. Děkuji všem za pomoc a přeji nám, ať se nám daří zlepšovat mezilidské vztahy,“ dodala.
 
Na ni navázal otec děkan Stanislav Kotlář, který připomněl, že pouť začala ve 14 hodin – právě v okamžiku, kdy se uzavíraly volební místnosti. „Vždy mě překvapuje, jak někteří lidé věří v dokonalou vládu a zapomínají, že vše je v rukou Božích. Politici jsou jen lidé,“ uvedl otec děkan.
 
Všem přítomným připomněl svátek patrona charitní práce sv. Vincence z Pauly, který připadá na 27. září. Tento den se slaví jako Den Charity, oslava pomoci a solidarity. Citoval i jeho slova:
„Když žiješ mezi lidmi – i kdyby to byli svatí – nikdy neočekávej, že na nich neuvidíš chyby.“
„Bližnímu v nouzi musíme běžet na pomoc tak, jako se běží hasit oheň.“
 
Závěrem otec děkan zdůraznil, že každý člověk potřebuje někdy uznání, a Charitě Jeseník popřál, aby její dílo nadále rozkvétalo.
 
Po slavnostní bohoslužbě a přímluvách se dění pouti přesunulo prostor Galerie Vidnava, kde na hosty čekalo bohaté občerstvení, které připravily služby a pracovníci Charity Jeseník.