Otevřeně o demenci si do javornické budovy Soudu přišly povídat vrchní sestra Lenka Chrobáková a vedoucí přímé péče Olga Vránová z Domova pro seniory Tovačov, kde mají velké zkušenosti s péčí o klienty s degenerativním onemocněním mozku, které stále neumíme léčit a jejímž hlavním rizikovým faktorem je věk. Více napadá ženy, než muže a podle statistik postihuje ve větší míře i dříve velice inteligentní osoby. Nejtěžší formou jak pro nemocné, tak i jejich blízké je počáteční, tedy lehká forma. Člověk si totiž uvědomuje, že zapomíná, bloudí, nemůže nalézt vhodná slova a hledá příčinu a viníka, kdo mu to způsobil. Nezřídka začne být dříve klidný člověk vulgární i agresivní. Lenka Chrobáková několikrát zdůraznila, že i když je to pro rodinu těžké, že po nich jejich maminka křičí a nadává jim, tak to vlastně nedělá ona, ale nemoc.

Když demence postoupí do středně těžké formy, to už člověk nezvládá osobní hygienu a žije ve svém vlastním světě. To už nemluvíte s uznávanou lékařkou, ale před vámi může být mladá slečna, která se právě chystá na tanečky. Proto v domově hodně pracují se vzpomínkami a rituály prostřednictvím biografické péče.

Při těžké demenci již člověk ztrácí schopnost mluvit a vyjadřuje se zvuky. Má potíže se stravováním, vylučováním, chůzí, chybí mu pocit žízně. I v těchto stavech je potřeba důkladná péče, kdy se v domově zaměřují na smyslovou aktivizaci, reminiscenci, bazální stimulaci a biografickou péči.

Lenka Chrobáková při přednášce upozornila pečující, aby mysleli i na sebe. Důležité je zajistit péči o blízkého a odjet si vyčistit hlavu, aby se mohli vrátit plní síly, kterou potřebují.