Ráno probíhalo v domově klasicky. Po hygieně přišla na řadu snídaně a když se aktivizační pracovnice Anna Strýčková zeptala klientů: „Pomohl byste mi, prosím, nakrájet cibuli?“ Šlo už vše jako na másle. Jedna seniorka si vzala na starost cibuli, druhá začala krájet maso na guláš. „To až budu vyprávět doma, tak mi neuvěří,“ usmála se paní Jaroslava Ivanová, která do domova, který pečuje o seniory s Alzheimerovou chorobou a dalšími typy demencí, nastoupila teprve nedávno. Pak už se společně vrhli do vaření guláše a zeleninové polévky s vločkami.

Pustit se do tohoto projektu byla podle Anny Strýčkové výzva. „Netušili jsme, jestli to klienti zvládnou. Mají různé zdravotní problémy, které respektujeme. Nevydrží dlouho stát. Jedna paní nám řekla, že už jí je 80 let a má odpracováno, což je pravda. Přesto jsme věřili, že alespoň dvě paní se nám zapojí. Jsou u nás poměrně krátce, hodně si povídají a povedlo se,“ uvedla s úlevou aktivizační pracovnice. Jinak by totiž zůstalo vše na pečovatelkách, protože oběd z kuchyně odhlásili. Vývařovna AVE dodala pouze své vyhlášené knedlíky.

I když se to možná někomu nezdá, tak příprava obědu nebyla jen o vaření. Při krájení surovin si klienti procvičili svaly a jemnou motoriku. Žádné jídlo neuvaříte bez ochutnávání. Při rozpoznávání koření byl prostor pro smyslovou aktivizaci. Všichni spolu museli spolupracovat, hovořit, takže klienti krásně zapojovali mozek. „Paní Ivanová, co myslíte, je potřeba polévku dochutit?“ ptala se Anna Strýčková. „Něco ji chybí. Je taková planá. Přidala bych sůl a česnek,“ reagovala po ochutnání klientka a hrdě dodala, že vaření ji nikdy nedělalo problém. „Jsem dcera statkáře. Byly jsme čtyři holky a musely jsme umět všechno,“ uvedla paní a zavzpomínala i na své speciality. Ráda pekla svým blízkým kuře a králíka plněné nádivkami z jater.

Výsledkem dopoledního snažení bylo výborné menu, na kterém si všichni klienti pochutnali u krásně prostřeného stolu. Oběd chutnal i seniorům, kteří potřebují větší podporu pečovatelek.