I přes různé obtíže se klienti s nadšením, a především s pomocí aktivizační pracovnice Martiny Kovařikové, zapojili do tvoření. Při výrobě masopustních masek metodou kašírování vznikají originální výtvory.  Někomu se to může zdát jako pouhé hraní, ve skutečnosti jde o náročnou a zdlouhavou práci. Zdraví lidé si jen těžko dokážou představit, kolik trpělivosti je potřeba, aby se na nafouknutý polštářek podařilo nalepit dostatečný počet papírových vrstev.

„Klienti si nejdříve musí natrhat noviny. Pokud máte funkční jen tři prsty nebo máte po mozkové mrtvici jednu ruku zcela ochrnutou, potřebujete noviny podržet. Pomoci potřebují i klienti, kteří mají ruce v pořádku. Pokud si k nim nesednu a nepracujeme společně, sami tento úkon nezvládnu,“ snaží se paní Kovaříková přiblížit náročnost, která každou tvorbu provází. A to jsme zatím jen u trhání novin.

Následuje lepení útržků ve čtyřech vrstvách a na závěr malování. Ani zde se klienti neobejdou bez asistence. Štětec v ruce udrží, ale lepidlo nebo barvu jim na něj musí dát paní Martina. Výsledek ale bude stát za to. Senioři se na chvíli promění v úplně jiné bytosti a budou moci udělat radost sobě i ostatním. A o to přece jde především, užít si společné chvíle a dělat si radost.

Masopust v Domově sv. Hedviky tak není jen o maskách a veselí, ale hlavně o lidské blízkosti, trpělivosti a radosti ze společně stráveného času.

Masopust si nenechají ujít ani zaměstnanci, kteří v převlecích za maškary navštíví klienty upoutané na lůžko.  Den si v domově osladí upečenými koblihami, a to si pište, že i při jejich přípravě si senioři pěkně procvičí ruce.