"Celostní pohled na člověka zahrnuje nejen fyzickou, psychickou a sociální složku, ale i duchovní oblast na kterou se často zapomíná, přitom je zcela zřejmé, že při poskytování péče musíme vnímat nejen tělo, ale i duši.

Thanatolodie, hospicová péče i spiritualita, by neměla být slova, na které se bojíme jen pomyslet, protože jsou nedílnou součástí života nás všech. Nezájem o tuto oblast snižuje kvalitu života těch, o které se staráme a pokud neznáme jaké emoce to vyvolá v nás pečujících má nevědomost duchovních potřeb i velký vliv na život vlastní.

Vždyť potřeba lásky, naděje i víry je v každém z nás, jen se musíme naučit přijímat a odpouštět.

Třídenní kurz v Neratově se nesl v duchu jak udržet rovnováhu mezi pracovním a osobním životem a snad některým z nás pomohl rozlišit, co je pro koho důležité a co se naopak může oželet," uvedla vedoucí Charitní pečovatelské služby Hana Netopilová.

Tento kurz kladně hodnotily i pečovatelky, které se jej zúčastnily. "Jsem moc ráda, že školení bylo na tak pěkném místě. Už při příjezdu na mě padl vnitřní klid. Tam se opravdu zastavil čas a je tam jiná energie. Školení - duchovní potřeby, jsme měli na tři dny a mohu osobně říct, že to bylo velni emotivní a hodně k zamyšlení. Myslím si, že každý by si měl takovým kurzem projít, měl by to mít jako malý manuál pro život J Kolik věcí jsem si uvědomila a mohu říct, že ještě dnes to ve mně doznívá," řekla pečovatelka Žaneta Kargerová. 

Podobně se vyjádřila i její kolegyně Ana Maria Filo: "Školení o duchovních potřebách pro mě bylo jedním z nejpříjemnějších ze všech, kterých jsem se zúčastnila, protože bylo určeno přímo pro sebe. Měli jsme lektorku, která nám dokázala téma vysvětlit do hloubky a probudit v nás emoce, které v sobě nosíme. Paní lektorka srozumitelně objasnila význam slov duchovní potřeby. Mnozí z nás si totiž pletou duchovní potřeby s náboženstvím."