Charita Jeseník připravila k třicetiletému výročí organizace a služeb Domácí zdravotní péče a Charitní pečovatelské služby konferenci s názvem „Umíráme, kde si přejeme?“ Akci za účasti odborníků z celé republiky podpořila Nadace EP Corporate Group.

Konferenci, která se uskutečnila v Zimní zahradě lázeňského domu Priessnitz, otevřela starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová, která vyjádřila přání, aby všem umírajícím byla dána péče, jakou si zasluhují.
Poté se ujala slova Simona Bagarová, zakladatelka a ředitelka organizace Jsme MILA a autorka knihy Hořím, která má vlastní zkušenost s doprovázením svého umírajícího tatínka.
O své zkušenosti s paliativními pacienty se podělil i nemocniční kaplan ve výslužbě Vítězslav Vurst, který ukázal příklady špatně zvládnuté komunikace i možnosti, jak to napravit. Principy fungování mobilní specializované paliativní péče přijely přiblížit Lucie Rýznarová a Marie Václavská z Charity Zábřeh.
Odpolední blok otevřel svým příspěvkem vedoucí lékař společnosti UNIMED Jeseník Karel Slováček. „Bez děvčat z Charity Jeseník bychom domácí péči nemohli zvládat. To, co před deseti lety byla virtuální realita, to dnes funguje. Dříve jsme pacienty vozili sto kilometrů, dnes to zvládají sestřičky doma a pacienti nemusí jezdit sem a tam,“ uvedl Karel Slováček a ocenil sestry za jejich péči o paliativní pacienty a jejich rodiny.
Závěr konference patřil domácím. Zdravotní sestry Marie Michálková s Hanou Kláskovou a pečovatelka Žaneta Kargerová přiblížily prostřednictvím kazuistik péči o paliativní pacienty. „Můžete si projít školení, ale sedět u klientky, držet ji za ruku a poskytnout dobrou péči, to vás žádný kurz nenaučí,“ uvedla Žaneta Kargerová.
Snahou Charity Jeseník je rozvířit širší debatu o paliativní péči na Jesenicku. I když spolu s dalšími aktéry našla systém, který je v regionu funkční, suplují zdravotní sestry často profese, které tu chybí. Přáním ředitelky Charity Jeseník Heleny Paschkeové je zřízení poradny pro pozůstalé. Regionu by pomohlo zřízení ambulance lékaře paliativní medicíny a vznik multidisciplinárního týmu. „Odvedli jsme velký kus práce, ale stále nás toho moc čeká. Já se toho ale nebojím. S týmem, který máme, se dá udělat mnohé,“ rozloučila se s účastníky konference Helena Paschkeová.