Zahradou Domova pokojného stáří sv. Hedviky se ve čtvrtek 27. července linula lákavá vůně. Klienti se s pomocí aktivizační pracovnice Markéty Kubalové pustili do vaření bramborového guláše. V loňském roce se totiž na vidnavském náměstí zúčastnili tradiční soutěže o nejlepší kotlíkový guláš, kde získali cenu za nejsympatičtější tým. „Z toho jsme měli větší radost, než kdybychom vyhráli zlato. I zástěrky jsme si kvůli soutěži ušili,“ zavzpomínala paní Emilka s tím, že se jim akce tak zalíbila, že si ji chtěli zopakovat a hezky po zálesácku.

 

Po poledním odpočinku připravila Markéta Kubalová ohniště i s kotlíkem, a když se senioři sešli ve stínu pergoly, mohli se s vervou pustit do přípravy buřtguláše. Někdo čistil cibuli, další česnek, jiní popadli kabanos, brambory a při práci začali vzpomínat. „Taky jsme dělávali doma takový guláš. Nás bylo doma sedm sourozenců. Pro maminku muselo být těžké navařit pro tolik lidí. My jsme si nemohli vybírat, ale ani moje děti nebyly v jídle vybíravé. Co jsem jim navařila, to snědli,“ usmála se paní Emilka při loupání česneku. „Buřtguláš jsem měla ráda a taky smažené maso, ale manžel byl po operaci a tak jsem musela dělat hlavně dušené hovězí a kuřecí maso a zeleninové polévky. Přizpůsobila jsem se. Teď už mi ruky tolik neslouží, tak musím opatrně,“ řekla třiaosmdesátiletá paní Anna a s pomocí chodítka odešla k ohni zamíchat cibulku, aby se nepřipálila.

 

Postupně se k posezení u ohně přidali i další klienti a při čekání na dobrotu došlo i na písničky. Dlužno konstatovat, že gulášek se povedl na jedničku.