Charitním domem sv. Anežky vládla od rána slavnostní atmosféra. Vždyť živý koncert zde nemívají každý den. Proto pracovníci domova přípravu rozhodně nepodcenili. S předstihem společně s klienty připravili občerstvení. „Chtěli jsme naše hosty mile přivítat, takže vše, co je v našich silách a možnostech našich klientů, jsme si zajistili sami. Pro děti jsme upekli linecké cukroví, slané tyčinky a perníčky s věnováním, které jsme tvořili ze studeného porcelánu,“ uvedla aktivizační pracovnice Diana Zahradníčková.

Zaměstnanci domova proměnili obyváček v malý koncertní sál a postupně doprovázeli nebo přiváželi na místa klienty, kteří už netrpělivě vyhlíželi mladé hudebníky. „Těšíte se?“ zeptala se pečovatelka seniorů. „Tákhle moc. Bodejť bych se netěšila, na takovou slávu,“ usmála se jedna z klientek.

Studenti ze třídy ředitele Jaromíra Kuchaře zahráli seniorům filmové a pohádkové melodie a bylo vidět a slyšet, jak klienti reagují. Někteří si pobrukovali, jiní si vzpomněli i na slova. „Je třeba dělat seniorům radost. Tady jsme podruhé. Více vystupujeme v sousední Hedvice, takže spolupráce s Charitou Jeseník je pro nás tradicí. Vždyť Charita Jeseník se o nás také pěkně stará. Vaše vývařovna pro nás zajišťuje stravování a rauty při Dittersově soutěži,“ řekl ředitel ZUŠ Karla Ditterse Jaromír Kuchař.

Anežka je domovem pro klienty s demencí a moc dobře zde ví, že hudba má na pacienty s touto diagnózou pozitivní vliv. Výzkumy ukazují, že hudba zvyšuje potenciál paměti i jazykovou vybavenost. „Hudba, melodie, představují unikátní informaci oslovující jak racionální, tak emoční sféru. Vyvolává vzpomínky, asociace, ovlivňuje náladu, uklidňuje či rozrušuje, povzbuzuje nebo uspává, má vliv na frekvenci srdečního tepu, a to nejen u lidí muzikálních, ale také u osob s absolutním hudebním hluchem. Klinická zkušenost dokládá, že hudba přetrvává v paměti dementních pacientů ještě dlouho poté, co už nevědí, jak se jmenují, tím méně v jaké ulici bydlí a kdo je prezidentem,“ říká například známý psychiatr Radkin Honzák.