I když v úterý počasí vypadalo všelijak, kuželkový turnaj se nakonec na zahradě Domova pokojného stáří sv. Hedviky konal. Bylo mírně pod mrakem, ale teplo bylo dost, obzvlášť když chvílemi vysvitlo sluníčko.

 

Za domácí Domov pokojného stáří sv. Hedviky do turnaje nastoupilo několik družstev, ze sousedního Charitního domu sv. Anežky musela vše odehrát jedna klientka. Domov pokojného stáří sv. Františka reprezentovali tři pánové. Celým turnajem provázela soutěžící aktivizační pracovnice Domova pokojného stáří sv. Hedviky, paní Markéta Kubalová, která na začátku všechny přivítala a hned je namotivovala, že cenu může získat opravdu kdokoliv. Tak například nejstarší hráč, ale i nejmladší, stejně jako nejstarší a nejmladší tým. Získat jste mohli medaili i za nejlepší styl hry, za zvláštní sportovní výkon, nebo pokud jste se porotě jevili jako nejsympatičtější tým. Ale to nejdůležitější, o co se hrálo, byla putovní kuželka, která putuje už krásných 9 let. A jak řekla paní Kubalová: „Uvidíme, zda zůstane v DPS sv. Hedviky, nebo poputuje do sv. Anežky, odkud se nám dneska vrátila, nebo si ji pro změnu odveze zase Javorník.“

 

Hrálo se na dvě kola a každý měl tři "hody". Bylo k vidění mnoho různých stylů a vyslechli jsme si také spoustu krásných průpovídek a komentářů. Samozřejmě se hodně povzbuzovalo a tleskalo. Než se vyhlásily výsledky, mohli se všichni posilnit připraveným občerstvením. Výborné buchty ke kávě napekly dámy v aktivizační dílně, nechybělo ovoce, chlebíčky a samozřejmě také něco k pití.

 

A jak to dopadlo? Cenu získal opravdu skoro každý, ale putovní kuželka zůstává i další rok v Charitním domě sv. Anežky. Ocenění si odnesli kromě medailí také upletené a vycpané figurky kuželek. Oboje - medaile i kuželky - vyráběli klienti v aktivizační dílně domácího domova a sklidili za to velký obdiv.

 

Na závěr přišel na harmoniku zahrát pan Janošťák, tak se ještě posedělo a zazpívalo. A o to šlo přece nejvíc - sejít se, pobavit se  a být prostě spolu.