Historie Charity Jeseník

Charita Jeseník je nestátní nezisková organizace, která byla založena olomouckým arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem dne 1. února 1994. V roce 2017 došlo k přejmenování Charity Javorník na Charitu Jeseník.

 

K prvním aktivitám Charity Jeseník patřila Charitní ošetřovatelská a pečovatelská služba. Vznikla v roce 1994 a působila na území mikroregionů Žulovsko a Javornicko. Jednalo se o nový systém ucelené domácí péče, v rámci něhož byla klientům poskytována jak zdravotní, tak sociální pomoc.

 

Po odchodu ženských řeholních řádů a kongregací z Jesenicka (Bílá Voda, Javorník, Vidnava) zde zůstaly volné budovy k případnému dalšímu využití. Čtyři z nich převzala Charita Jeseník a provozovala v nich tehdy velmi oblíbené ozdravné rekreační pobyty (AVE Vidnava, OÁZA Javorník, Adélka a Bobr Bílá Voda), jež sloužily ve své době k posílení vlastních příjmů organizace.

 

V roce 1995 převzala Charita Jeseník v Bílé Vodě provozování Domova pokojného stáří sv. Františka. Ten zpočátku nabízel službu domova pro seniory příslušníkům »třetích řeholních řádů«, tzv. terciářům [1], později všem zájemcům. Ve Vidnavě nově vznikl v roce 1996 Domov pokojného stáří sv. Hedviky a současně i Vývařovna AVE, která zajišťovala stravu nejen pro tyto Domovy, ale také pro strávníky z okolí.

 

V průběhu let se proměňuje nabídka služeb, které Charita Jeseník poskytuje. Některé nové vznikají, další díky nepotřebnosti zanikají.

 

Po vypuknutí kosovské krize v roce 1999 provozovala Charita Jeseník v objektu bývalého semináře ve Vidnavě Charitní azylový dům, v němž zajišťovala ubytování pro kosovské Albánce. Spolupracovala v této záležitosti se Správou uprchlických zařízení Ministerstva vnitra. Za dobu trvání tohoto projektu (květen – říjen 1999) zde našlo náhradní domov téměř 200 uprchlíků. Po ukončení kosovské krize byl tento projekt ukončen.

 

Za podpory  fondu SWIF programu Phare EU a Úřadu práce v Jeseníku byly ve Vidnavě otevřeny 28. září 1999 Chráněné dílny. Specializovaly se na obuvnickou, textilní a knihařskou výrobu. Za dobu své činnosti byly několikrát uzavřeny a znovuotevřeny. Přestože byly jejich výrobky velmi oblíbené a objevovaly se na různých prodejních a výstavních akcí, byla jejich činnost definitivně z ekonomických důvodů k 31. červenci 2008 ukončena. Na trvání tohoto projektu se velmi odrazily nejen změny legislativy v zaměstnávání znevýhodněných osob, ale také změny systému financování sociálních služeb.

 

V roce 2003 dochází z finančních důvodů k největší regulaci služeb Charity Jeseník. DPS sv. Františka byl z Bílé Vody částečně přestěhován do Javorníku, částečně do Vidnavy. Bylo rovněž ukončeno provozování ozdravných pobytů a některé služby byly omezeny. Charita Jeseník prodává některé domy v Bílé Vodě, ve kterých již nebylo poskytování služeb udržitelné. V té době se Charita Jeseník zaměřuje spíše na stabilizaci svých služeb.

 

S přijetím nového zákona o sociálních službách v roce 2007 pracuje již Charita na zkvalitňování a rozvoji poskytovaných služeb. Personál se průběžné vzdělává, opravují se vnitřní prostory budov, nakupuje se modernější vybavení a vše se co nejvíce přizpůsobuje potřebám uživatelů. Charita Jeseník pružně reaguje také na aktuální potřeby v sociálních službách v jesenickém regionu. Z tohoto důvodu zřizuje oddělení krátkodobých pobytů v Domově pokojného stáří sv. Hedviky ve Vidnavě, tzv. respitní péči. Nabízí tak na přechodnou dobu celodenní péči lidem, o které se dočasně nemohou postarat jejich příbuzní. K 31. 12. 2010 je tato služba ukončena.

 

V době záplav na Jesenicku v červnu 2009 se Charita Jeseník zapojuje do každodenní přímé pomoci zasaženým lidem. Vzhledem k rozsahu zaplaveného území na Jesenicku byla Charita Jeseník zapojena do projektu, který získal finanční příspěvek z německé Charity „Der Deutsche Caritasverband“. Díky tomuto projektu navštěvovala pověřená pracovnice postižené rodiny i několik dalších měsíců po záplavách a poskytovat jim potřebnou materiální a finanční pomoc. Projekt byl ukončen v červenci 2010.


[1] Terciáři jsou členové tzv. třetího řeholního řádu, kdy prvním řádem jsou ryze mužské řády a druhým řádem jsou ryze ženské odnože prvních řádů. Jedná se o společenství, která čerpají ze spirituality daného řádu. Členy třetích řádů mohou být jak osoby žijící v celibátu, tak osoby žijící v manželství.